Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop

Poslechové testy


 Srovnávací test předzesilovačů ART MPA Gold a Focusrite ISA One (16. 11. 2009)
 
Přehled preampů v testu:
• ART MPA Gold »11.500 Kč« NOVÝ lampový - 2 kanály
• FOCUSRITE ISA One »15.000« NOVÝ  trafo - 1 kanál
 
Testovací řetězec:
Mikrofon RODE K2 - premap - zvuková karta Yamaha 01x - Cubase5 (44.1kHz/32bit)
Nastevení preampů:
Oba preampy jsem měl nastavené na shodnou impendanci 600 Ohm, což dle manuálu ISA One odpovídá nastavení na "Low", u MPA Gold je impendance plně nastavitelná. HP filtry jsem pochopitelně neaktivoval.
V každé ukázce je (panorama):
a) nylonka - uplně nalevo (mikrofon RODE K2)
b) hlas - uprostřed (mikrofon RODE K2) + sE pop screen
c) elekrická kytara - uplně napravo (linka Hi-Z)
z úsporných důvodů jsou ukázky zmixované dohromady, ale myslím že při soustředěném poslechu to pro posouzení uplně stačí. Výrazný rozdíl je hlavně v přenosu hlásek P, B... Jinak se jedná samozřejmě o uplně suchý zvuk - s laděním "čehokoliv" jsem si starosti nedělal :).
 
Audio ukázky:    
Focusrite ISA One
ART MPA Gold
 
Shrnutí:
Původně jsem čekal větší nuance ve zvuku, což bylo dáno faktem, že ISA One je papírově o třídu lepší, a tedy na mne zapůsobilo jakési všeobecné dogma o tom, že dražší věc je zpravidla lepší...
Dokud jsem tedy nenahrál zpěv a porovnával pouze zvuky nylonky, byl rozdíl opravdu nepatrný, i tak jsem měl pocit, že zvuk ISA je o chlup otevřenější, zatímco MPA Gold zvuk jakoby obalí, ale zároveň trochu ztenčí. Tyto vlastnosti se naplno projevily až po sejmutí hlasu, kde rozdíly byly slyšitelné zřetelněji.
V poslední fázi jsem ještě do testu přidal ultralevnej preamp Behringer MIC100 (ukázky nebudou). Nahrál jsem opět nylonku a v podstatě ihned byl znatelný rozdíl. Zvuk MIC100 je špinavý, na basech prakticky nečitelný a nedává nástroji vůbec žádný prostor, zkrátka zde je rozdíl opravdu markantní.
V závěru ještě dorazil kamarád zvukař a přinesl s sebou mj. mikrofon AKG D5, protože jsem chtěl udělat ještě testík nějaké běžné dynamiky. Nahrál jsem tedy vzorky přes ISA One a MPA Gold a porovnal jednak mezi nimi a druhak s K2. D5-ka zněla celkem hezky, až jsem byl překvapenej, byť rozdíl oproti K2 byl v podaní sykavek a frekvenční plnosti ve prospěch K2... V porovnání ISA One a MPA Gold s D5-kou jako zdrojem došlo k významnému posunu, neboť ISA One si se signálem D5 poradila o poznání lépe než MPA Gold.
Nakonec jsem ještě přidal FXtrack a na oba záznamy hodil stejný REVERB, abychom zjistili, jak se chová efektovaný zvuk... Zde se ještě více projevily kvality ISA One, protože zvuk zůstaval stále krásně transparentní a přirozený, s pěknou lokalizací v prostoru, u MPA Gold vynikla určitá uzavřenost a izolace zvuku jakoby ve slupce a do prostoru ztrácel výšky... V případě MPA Gold jsme ještě použili EQ na ošetření nedostatků, ale nebylo to ono. V této chvíli jsem již věděl že ISA One je pro mne vítěz testu. (Trochu mne mrzí, že jsem u MPA nikdy neexperimentoval s výměnou elektronek, nedokážu tedy odhadnout, nakolik procent se ta lampa podílí na koncovém zvuku, ale zanedbatelné to asi nebude).
Na závěr bych ještě napsal, že oba preampy považuji za výborné a cenově dostupné. ISA One se mi jeví jako více univerzální, a naprosto luxusně vybavený preamp do malinkého domácího studijka a použil bych ho zejména na vokály, ikdyž díky DI vstup a AMP výstupu je ideální jako premap pro nahrávání kytarového komba nebo basy, výborný je i insert vstup (bohužel jen pro mikrofonní kanál a dále třeba CUE mix pro monitoring z DAW. MPA Gold bych doporučil tam, kde je rozpočet omezený, a je potřeba dvou kanálů. Je to podle mě preamp za hodně dostupnou cenu, přitom se slušným zvukem a nemá ve své třídě moc konkurenci (možná SPL Goldmike, ale ten se přeci jen hůře shání, je o fous dražší a pokud si vzpomínám nemá HiZ linkové vstupy, nasatvitelnou impendanci atd...).
 

 
  Poslechový test studiových monitorů a minirecenze Tannoy Reveal 8D (19. 8. 2008)
 
Tentokrát jsem s kamarádem testoval trojici monitorů, moje stávající - dva roky staré KRK RP-8, zcela nové TANNOY Reveal 8D a Martin dovezl svoje zánovní ADAM A7.
 
Přehled monitorů v testu:
• KRK Systems RP8 »15.000 Kč / pár« 8'' bass
• TANNOY Reveal 8D 
»30.000 Kč / pár« 8'' bass
• ADAM Audio A7 
»18.000 Kč / pár«  6.5'' bass

Testovací řetězec:
Zvuková karta Echo Layla 24/96 - mix Soundcraft M12 - Uptown Flash Passive (splitter mod) - (3x stereo OUT)
Co se týče kabeláže, tak všechny kabely byly symetrické a zhruba na stejné úrovni.
Rozestavení monitorů:
Monitory nebyly umístěny blízko u zdi a každý z párů měl stejnou vzájemnou vzdálenost (viz foto).
Poměry hlasitostí jsme upravili přímo na monitorech... KRK RP-8 (0db), TANNOY Reveal 8D (-10db) a (-3 až 4 db na passive trimu u Flashe), ADAM A7 (+18 db) (-3 dB na passive trimu u Flashe). Všechny prvky ovlivňující frekvenční charakteristiku byly u všech beden na 0.
 
Začínáme s recenzí monitorů Tannoy Reveal 8D
Na první pohled...
Po vybalení a umístění monitorů hned vedle KRK RP8 jsem zjistil, že jsou ještě o pár cm širší a asi o 10cm vyšší nežli RP8 a váží o 3kg více, čili májí úctyhodných 19 kg / ks. Bedny jsou to opravdu masivní a v porovnání s RP8 jsou opoznání lépe dílensky zpracované.
Vnitřek RP-8 jsem viděl, je to překližka a povrchová úprava je nějaký lesklý plast, 8D sem pochopitelně nerozdělával, ale na omak a oťukání znějí více jako dřevo... (a celkem podobně jako A7, které jsem si podobně proklepl, když je Martin později dovezl).
Namísto šroubků je přichycení zadní stěny u 8D řešeno imbusy, na zadní straně dominuje masivní chladič (výrobce dokonce přibalil jakýsi ochranný výlysek vyrobený z termo-odolného plastu, který se dá nainstalovat na všechny ovládací prvky včetně I/O, a který chrání před popálením vašich rukou a izoluje teplo od zminěných ovladačů). Dále si nelze nevšimnout 16-ti bílých DIP switchů, které slouží ke korekci jednotlivých frekvenčních pásem a s jejichž pomocí se dá celkem slušně upravit zvuk v závislosti na akustice poslechové místnosti (tvz. room correction).  Tannoy dokonce pro své monitory vytvořil jakýsi testovací software, který pomocí měřícího všesměrového mikrofonu změří frekvenční odezvu místosti a doporučí ideální nastavení. Třešínkou na dortu může být malý šroubováček umístěný v plastové pacičca, který složí pro přepínání zmíněných DIP switchů - sympatické. Jelikož "D" ja řada digital, tak zde nechybí digitální vstup, kvalitu vestavěného D/A převodníku nedokážu posoudit, protože moje stávající signálová cesta mi neumožňuje použít digitální výstup zvukové karty (ztratil bych možnost použít externí ovládání hlasitosti, které má analaog I/O), takže jsem to ani nezkoušel. Přesto je určitě výhodnější využít digitálního vstupu a ušetřit tak jednu signálovou konverzi.
Témeř dole vedle síťového vypínače a zdířky (která má nezvykle jen 2 piny) je ještě samolepka Designed in UK, Made in China - to je pro změnu nesympatické, ale v dnešní době to asi nikoho nepřekvapí.
Na první poslech...
Přiznám se, že jsem cítil určité napětí a nervozitu z toho co vlastně uslyším a jeslti to teda bude o tu třídu jinde než RP-8.
Pustil jsem první skladbu a nejprve poslouchal kousek na RP-8. Po přechodu na 8D jsem vnímal více výšek, které mne upoutaly z celého spektra nejdříve... Nijak zvlášť se mi nelíbily a přišly mi trochu uřvané. Nicméně jsem tomu nevěnoval tolik pozornosti a nesnažil se vyvodit nějaký závěr během pár sekund... Šup zpět na RP8... A zpátky na 8D... Ty jo, já vnímám malinko více středů a vše je jasnější, detailnější a ty basy... wau, fakt pěknej bass, pevnější, dobrej záběr a konkrétnější než u RP-8, jde i víc dolů a do hloubky. Ca. po 20 min. sem měl pocit, že se výšky u 8D nějak srovnaly a jakoby zatáhly z povrchu monitoru dovnitř a bedna zněla více vyrovnaně... Určitě bude potřeba si zvyknout na jinej sound, a další věc je, že bedna není zahořelá, tzn. že její zvuk by se měl postupem času zlepšit.

Pokračujeme s porovnávacím testem
Odpoledne dorazil Martin s Adam A7 a přenosným diskem, na kterém měl hudbu určenou k poslechu... Instalace zabrala chviličku ,ale kvůli místu jsem musel A7-ky umístit na 8D, takže jejich poslech se odehrával vestoje...
Díky Flashi jsme měli možnost rychle přepínat mezi jednotlivými páry, takže k pohodovému poslechu snad nic nechybělo (možná lepší akustika místnosti).
S poslechem začal Martin, který se nejprve uhnízdil ve sweetpointu RP-8 a poslouchal tuším Avril Lavigne, po chvilce přešel na 8D... Já v těsném závěsu sondoval a čekal na jeho reakce... Celkem zřetelně sem slyšel více detailů a pěknější bas u 8D, ale nic sem neříkal... Několikrát se přepínalo mezi RP8 a 8D, ale já už toužil po věhlasných ADAMech... Takže sem si to přepnul a ... (první pocit) FUUUJ, co to je za regálovou příchuť, co to je za kastráta... Setrvá-li však člověk nějakou chvíli a věnuje bednám čas, zjistí, že vlastně vnímá vše potřebné a když se vrátí na 8"  (A7 maj 6.5'' bass měnič) tak má pocit obrovského chaosu v basech, který přirozeně způsobuje subjektivní nedostatek výšek...
Změna interpreta - Martin nasadil Richarda Müllera (Už asi nejsi...). Moc příjemná věc s příjemným zvukem. Zde jsem měl hodně dobrý pocit z Adamů, kerým, jak se později ukázalo nevíce seděl Jazz a vůbec jemnější a hlavně živé nástroje... Trochu průser byly A7 na metal a obecně rocková hudba se zkreslenou kytarou dělala celkem problém, pač to zkresléní hrozně napomáhalo pocitu středovosti a nedostatku nízkých frekvencí, navíc celá bedna měla trochu příchuť krabicovosti (ale to jen po bezprostřední přepnutí z 8"). Příjemně mě překvapili Jamiroquai. Jejich sound zněl na ADAMy výborně, čitelně a šťavnatě... Co se týče 8D a RP8, hlavní problém jsme vnímali v malinko horším podání středů a oba jsme blbě nesly přechody z 8'' na 6.5'' (myšleno celkově, nejen ty středy), kde jsou rozdíly opravdu markantní... Test chvíli probíhal dál, tentokrát jsme se dostali žánrově k freejazzu a kompilačce Café Del Mar... Střídavě jsme se s Martinem shodovali, že na něco jsou lepší A7 a na něco 8D, RP8 jakoby zůstávali stranou jejich projev byl oprati soupeřům mírně pod dekou...
Na řadu přišel experiment s ubráním basů... takže sem nakroutil -9db na 60Hz na mixu... Najednou bylo daleko snažší srovnávat středy a výšky. Martin byl nadšenej, že 8D ty výšky hrají taky moc hezky a že ta frekvence tam vlastně nechybí, to jen ty plné basy lidské ucho klamou. Zásadní rozdíl mezi A7 a 8D již nebyl v kvantitě, nýbrž v barvě. Nic naplat, A7 se mi zdáli malilinko přirozenější, ale nijak extra rozdíl, velký rozdíl byl ovšem ve směrovosti. A7 sou skvělé, protože se mi zdálo, že mají široký vyzařovací úhel a člověk se může kroutit na křesle a popojíždět a zvuk je stále stejný... U 8D potažmo RP8 je směrovost dost přísná a člověk daleko víc slyší rozdíly při pohybu ze sweetpointu.
Vrátil jsem zpět basy na mixu na 0dB a zkusili jsme poslech pouze jedné strany monitorů, čili jedné bedny z každého páru. Na A7 jsme pro nedostatek basů přidali zadní TRIM (150Hz a níž) o 1/4. Výsledkem byl daleko plnější zvuk a fakt se mi líbil, to jsme zrovna pouštěli nějaký dva roky starý kompilace, tuším hráli Gorillaz, pak Snoop Dog ft. Justin Timberlake a nějaké další srágory... Nakonec jsem si testnul své rozdělané věci a poslech byl vcelku u konce.
Celkem haluz byla Alanis Morrisette, kterou sem poslouchal už jen na RP8 vs 8D když zpívala "There is no difference", OK, fakt skoro není. (překládaje si anglický text). Buď sem měl už hluchý uši... ale zdálo se mi celkově, že ta deska má hodně kovovou příchuť a rozdíly mezi repro se hodně smazávaly...


Shrnutí a závěr
KRK RP8
Pěkná beda s příjemně měkkým zvukem, ale chybí hlavně středy a malinko prokreslenější výšky, zvuk se jeví  celkem vyrovnaně, ale oproti 8D nebo A7 jakoby pod tenkou dekou. Nástroje jsou jen nepatrně zahalené ale mají slušný prostor a působí spíše 3D a malinko vzdáleněji. Stereo obraz je dostatečný. Hodně záleží na místě poslechu. Dobře na nich hraje zejména R'n'B, Hip Hop a Electro...
TANNOY Reveal 8D
Obrovské, dobře zpracované a vybavené bedny, velice hezký basový přednes žánrově zejména moderních stylů, rockové a metalové hudby. Celkem slušná lokalizace nástrojů v mixu, dobrý stereo obraz. Celkově pevnější a semknutější stereo zvuk oproti RP8, ale podobný úzký vyzařovací úhel tweetrů.
ADAM A7
Velice vyrovnaná a dobře hrající bedýnka, které při základním nastavení trochu chybí basy, ale zvuk působí  vyrovnaně. Výborný přednes vyšších frekvencí. Lokalizace nástrojů a orientace v mixu je skvělá, o trochu lepší nežli u 8D. Široký úhel vyzařování je dalším plusem. Monitorům nejlépe sedí akustická a živá hudba, ale hraje dobře jakýkoli žánr. U progresivnějších stylů, jako Dance / House, Dub, Jungle, Break Beat, R'n'B nebo Hip Hop budou chybět spodky. No a nakonec... Nejsou zas tak hnusný jak vypadaj na fotkách.

Pokud bych si musel z výše uvedených beden vybrat jeden pár, určitě bych se rozhodoval mezi 8D a A7. Do akusticky nevyřešené místnosti by asi lépe zapadly A7 a vůbec na míchání si je dovedu představit jako užitečnější bedny. Na poslech nejsou tak atraktivní jako 8D nebo RP8, ale o to se asi nejedná. Na úplný závěr bych napsal, že žádný z párů mě vzhledem ke své kategorii a ceně vysloveně nezklamal a dokázal bych si představit práci na každém z nich.
 

 
  Srovnávací test velkomembránových kondenzátorových mikrofonů (29. 4. 2008)
  Signál: akustická kytara s nylonovými strunami

Přehled mikrofonů v testu:
• ADK Hamburg »8.000 Kč« NOVÝ
• ALCTRON Hat 800 
» x.xxx « lampový
• CAD M9
»15.000 Kč« NOVÝ lampový
• Marshall MXL V6 Silicon Valve
»6.000 Kč« BAZAR
• RODE K2 
»15.000 Kč« NOVÝ lampový
 
Nastavení mikrofonů: HP filtry vypnuté, útlomové přepínače vypnuté
Charakteristika: kardioda
Použitý preamp / nastavení: Art MPA Gold - Input Impendance 600 ohm, High Plate Voltage
DAW:
Cubase SX3 - 44.1kHz/24bit EQ cut off 100 Hz / -6dB až -12dB

Audio ukázky:                   mp3 DOWNLOAD
vzorky mikrofonů přepínejte malýma šipečkama
 
Diskuse k testu:
 

  Srovnávací test různých předzesilovačů (10. 1. 2008)
  Signál: baskytara

Přehled preampů v testu:
• BEHRINGER - MIC100 TUBE ULTRAGAIN (klas.: univerzál) »1.200 Kč« NOVÝ lampový
• TECH 21-SANS AMP™ PARA DRIVER DI (klas.: univerzál/DIBOX+zkreslení) »7.500 Kč« NOVÝ
• PEAVEY - MAX® BASS PREAMP (klasifikace: basový) »7.000 Kč« BAZAR lampový
• SOUNDCRAFT - SPIRIT M12 (klasifikace: mixážní pult) »18.500 Kč« NOVÝ
• ART - MPA GOLD (klasifikace: univerzál) »11.500 Kč« NOVÝ lampový
• AMPEG - SVT CLASSIC (klasifikace: basový zesilovač) »44.000 Kč« NOVÝ lampový
• AGUILAR - DB 680 (klasifikace: basový) »xx.xxx Kč« lampový
• EBS - VALVE DRIVE (klasifikace: basový+zkreslení) »7.500 Kč« NOVÝ lampový
 
 
Pro nahrání ukázek jsem použil baskytaru Jazz Bass Marcus Miller (Made in Japan; krk: javor, tělo: jasan) potaženou dosti starými strunami S.I.T. Power Wound Nickel .045, které již dávno ztratily nejlepší sound. Při běžném nahrávání by to zvuk negativně ovlivnilo, ale pro test mi tento malý nedostatek vůbec nevadil. Právě naopak, starší a již posazené struny, které v průběhu testování zcela jistě nezmění zvuk se mi pro nahrání ukázek jeví nejvhodněji.

NASTAVENÍ PREAMPŮ:
U preampů s možností ekvalizace jsem veškeré korekce ponechal na nule, tak aby nedošlo k ovlivnění frekvenčního spektra.
Peavey Max Bass  - ponechal jsem vypnutý SS obvod (tranzistor) a knob BLEND jsem otočil plně na TUBE
SansAmp Para Driver DI - DRIVE (zkreslení) a BLEND jsem otočil na min
Soundcraft Spirit M12
- vše na 0, HP filtr 100 Hz vypnutý
ART MPA GOLD - bez HPF, Plate Voltage a Gain na Normal
Ampeg SVT-CL - zde jsem použil pro vstup 0dB input a pro výstup preamp out konektor, jinak vše na 0. Tento zesilovač disponuje malinko nižším čistým gainem a s vyšší urovní se také zvětšuje saturace lamp, která může být v testu patrná

Aguilar DB 680 - velké množství nastavení sem vyřešil takto: pasiv input, korekce, středy i bandwidth na 0, stejně jako veškeré pady a další funkce. Přesto si myslím, že zvukové ukázky tohoto preampu je třeba brát s velkou rezervou neboť právě v rozličných nataveních se dá najít ten pravý zvuk. Já neměl dostatek času na to, abych to vyzkoušel
EBS Valve Drive
- efekt určený primárně spíše jako zkreslení či jemné nakopávadlo, byť na boxu je nápis preamplifier. Korekce na 0, gain i volume na max. - čistý kanál poskytuje nedostatečný gain (další důkaz, že se nejedná o plnohodnotný preamp), ca. o 30dB méně než většina preampů v tomto testu (potřebný gain jsem tedy přidal přímo v Cubase - ne zrovna ideální)
 
SIGNÁLOVÁ CESTA:
Basa - premap - zvuková karta Echo Layla 24/96 - DAW Cubase SX3 44.1kHz/24bit.
Každá z ukázek byla nahrána individuálně, jednak protože signálový splitter, který jsem plánoval použít lehce degradoval signál ve výškách a druhak jsem v době testování neměl všechy preampy pohromadě.

Audio ukázky:  
mp3  DOWNLOAD
Nejjednodušší a nejefektivnější způsob je natáhnout všechny ukázky do nějakého multitrackeru (Cuabse, Sonar, Logic...) a porovnávat.
 
VYSVĚTLIVKY:
• FingerStyle - Figura hraná prsty
• FingerFunk - Figura hraná prsty a palcem
Slap - Figura hraná slapem
Chords (C) :Mid -  Akordy ve střední poloze
Chords (C) :High - Akordy ve vyšší poloze (vše hráno za 12-ctým pražcem)
Flageolets - Figura hraná s flažolety

1pu/2pu (1pu - zadní snímač - bridge, 2pu - oba snímače)
 
Zhodnocení:
Jako autor testu bych měl zvuk jednotlivých preampů vyhodnotit. Rozhodl jsem se však, že po nějakou dobu ponechám testy bez vyhodnocení, aby jste si mohli učinit vlastní názor, který nebude ovlivněn mými komentáři.
 
Diskuse k testu:

TOPlist